9. Kapitola - Enkláva 2/2

1. července 2013 v 0:00 | Cassandra Clare |  Clockwork Angel (Infernal Devices 1)
"A musejí to být muži?" zeptala se Tessa. "Nemůže to být tým dvou žen nebo ženy a muže?"
"Myslel jsem, žes říkala, že ženy nemají v povaze krvežíznivost," řekl Will, aniž by se otočil. "A k otci Gabriela, řekněme, že má pověst někoho, kdo má v oblibě démony i Podsvěťany mnohem víc, než by mít měl. Byl bych překvapený, kdyby si nějaký starší Lightwood při návštěvě nějakého domu v Shadwellu nepřinesl domů ošklivé démoní neštovice."
"Démoní neštvice?" Tessa byla zděšená i fascinovaná zároveň.
"Vymyslel si to," řekl Jem spěšně, aby jí uklidnil. "Opravdu Wille. Kolikrát ti musím říkat, že nic takového jako démoní neštovice neexistuje?"
Will se zastavil před úzkými dveřmi uprostřed schodiště. "Já si myslím, že jo," řekl napůl k sobě a vzal za kliku. Když se nic nedělo, vzal ze své bundy stélu a načmáral na dveře černou značku. Prudce se otevřely a objevil se obláček prachu. "Tohle by měl být sklad."
Jem šel za ním dovnitř a po chvíli ho následovala i Tessa. Ocitla se v malé místnosti, jejíž jediné osvětlení pocházelo z klenutého okna umístěného vysoko na zdi. Světlo prostupovalo čtvercovým pokojem, který byl naplněn krabicemi a kufry. Mohl to být úplně obyčejný sklad, kdyby ovšem v rohu nebylo naskládané něco, co vypadalo jako hromada starých velkých zrezivělých zbraní, které měly širokou čepel a byly spojeny řetězem s velkým kusem železa.
Will chytil jeden kufr a odsunul ho stranou, čímž na podlaze odkryl velký prostor. Zvedl tím vlnu prachu. Jem se rozkašlal a střelil po něm káravým pohledem.
"Jeden by si myslel, že jsi nás sem přived, abys nás zavraždil," řekl, "a pokud to není kvůli tomu, pak jsou mi tvé důvody dokonale skryty."
"Nehodlám vás zabít," řek Will. "Jen vydrž. Ještě musím přesunout jeden kufr."
Odtlačil těžkou věc ke zdi a Tessa se po očku podívala na Jema.
"Co myslel Gabriel," zeptala se tak tiše, že to Will nemohl slyšet, "tím tvým postižením."
Jemovi stříbrné oči se nepatrně rozšířily, než řekl: "Jen mé špatné zdraví. To je všechno."
Lhal. Tessa to věděla. Vypadal stejně jako Nate, když lhal jako malý -měl až příliš pronikavý pohled na to, aby mluvil pravdu. Ale dřív, než mu na to mohla něco říct, se Will napřímil a oznámil jim: "Hej vy tam. Pojďte si sednout."
Pak se usadil na zaprášenou podlahu a Jem si sednul vedle něj. Tessa na okamžik zaváhala. Will, který právě vyndaval z kapsy stélu se na ní pokřiveně usmál. "Ty se k nám nepřidáš, Tesso? Předpokládám, že si nechceš zničit ty hezké šaty, co ti Jessamine koupila."
Vlastně to byla pravda. Tessa netoužila zničit si nejhezčí kus oblečení, který kdy vlastnila. Ale Willův posměšný tón byl mnohem horší, než nepříjemná myšlenka na zničené šaty. Vystrčila bradu a šla se posadit k nim tak, že mezi nimi vytvořila trojúhelník.
Will umístil hrot stély proti špinavé podlaze a začal s ní pohybovat. Od její špičky se táhla široká tmavá linka a Tessa jí fascinovaně sledovala. Na tom, jak stéla psala, bylo něco zvláštního a krásného - ne jako když teče inkoust z pera, ale spíš, jako kdyby tam ta linka byla vždycky a Will ji jen odkrýval.
Když byl v polovině, Jem vydal překvapený zvuk, když začal poznávat symbol, který jeho přítel kreslil. "Co to děláš-" začal, ale Will zvedl ruku, když mu chtěl Jem zabránit dokreslit to, co začal. Zavrtěl hlavou.
"Nedělej to," řekl Will. "Pokud udělám něco špatně, mohlo by to dopadnout tak, že propadneme podlahou."
Jem obrátil oči v sloup, ale nezdálo se, že by měl ještě v plánu nějak zasahovat. Will dokončil symbol a odtáhnul stélu od znaku, který právě dodělal. Tessa trochu vykřikla, když se podlaha začala kroutit a zdálo se, že třpytivě září - pak se přeměnila v něco, co by se dalo nazvat oknem. Naklonila se vpřed a úplně zapomněla na šaty. Přistihla se, jak přes to zírá, jako kdyby to byla skleněná tabule.
Dívala se na místnost, o níž si po chvíli uvědomila, že je to knihovna. Viděla velký kulatý stůl a Enklávu, která u něj seděla. Charlotte byla mezi Benediktem Lightwoodem a elegantní bělovlasou ženou. Charlotte byla snadno rozpoznatelná. A to i z výšky. Podle jejích úhledně vyčesaných hnědých vlasů do uzlu a rychlých pohybů jejích malých rukou, když mluvila.
"Proč jsme tady?" zeptal se Jem Willa tichým hlasem. "Proč ne v místnosti se zbraněmi? Je to hned vedle knihovny."
"Zvukové vlny," řekl Will. "Je mnohem snazší poslouchat je tady odtud. Kromě toho, kdo říká, že se jeden z nich uprostřed zasedání nerozhodne navštívit místnost se zbraněmi, aby viděl, co máme na skladě? To už se jednou stalo."
Tessa na ně fascinovaně zírala a uvědomila si, že skutečně slyší šum hlasů. "Můžou nás slyšet?"
Will zavrtěl hlavou. "Tohle kouzlo je jednosměrné." Zamračil se a naklonil se dopředu. "O čem to mluví?"
Všichni tři ztichli a klidný hlas Benedikta Lightwooda se donesl jasně k jejich uším. "Nejsem si tím jistý, Charlotte," řekl. "Celý tenhle plán se zdá být až moc riskantní."
"Ale nemůžeme nechat de Quinceyho pokračovat v tom, co dělá," argumentovala Charlotte. "Je hlavou klanů upírů v celém Londýně. Zbytek Dětí noci je pod jeho vedením. Pokud mu budeme dovolovat porušovat zákon, jaké poselství tím pošleme Podsvětí? Že se nephilimové stali laxní v hlídání Zákona?"
"Jak jsem pochopil,"řekl Lightwood, "jediné co máte je slovo lady Belcourt, že de Quincey, dlouholetý spojenec Clavů, ve skutečnosti vraždí civily v jeho vlastním domě?"
"Nevím, proč jsi tak překvapený, Benedikte." Hlas Charlotte začal být ostrý. "Navrhuješ teda, abychom ignorovali její svědectví a to navzdory skutečnosti, že nám dala v minulosti víc než spolehlivé informace? A to i přes skutečnost, že pokud mluví pravdu, krev každého, kterého de Quincey od téhle chvíle zabije, skončí na našich rukách?"
"A to i navzdory skutečnosti, že jsme povinni ze zákona prozkoumat případné svědectví o tom, že někdo porušuje Dohodu," řekl štíhlý tmavovlasý muž na druhém konci stolu. "Jak víš ty, i většina lidí u tohohle stolu, jsi prostě jen příšerně tvrdohlavý."
Charlotte vydechla, když Lightwoodova tvář potemněla. "Děkuju ti, Georgi. Vážím si toho," řekla.
Vysoká žena, které předtím řekla Charlotte Lottie, se zasmála nízkým dunivým smíchem.
"Nebuď tak dramatická, Charlotte," řekla. "Musíš uznat, že celá tahle věc je poněkud bizardní. Dívka s nadáním měnit podobu, která může nebo nemusí být čarodějka, bordely plné mrtvých těl a informátor, který přísahá, že de Quinceymu prodal nějaké součástky do strojů - a tahle skutečnost, která se zdá jako ten nejpoužitelnější důkaz, nemůže být potvrzena, protože nám odmítáš sdělit jméno informátora."
"Přísahala jsem mu, že ho do toho nebudu plést," protestovala Charlotte. "Bojí se de Quinceyho."
"Je to Temný lovec?" zeptal se Lightwood. "Protože pokud ne, pak není spolehlivý."
"Opravdu Benedikte, tvoje názory jsou velmi zastaralé," řekla žena s kočičíma očima. "Jeden by po rozhovoru s tebou mohl uvěřit, že se Dohoda vlastně nikdy nepodepsala."
"Lilian má pravdu, jsi směšný, Benedikte," řekl George Penhallow. "Pro tebe je dobrý informátor někdo, kdo vypadá jako ctnostná paní. Kdyby byli všichni ctnostní, byli by nám k ničemu. Informátor především sděluje informace. Je naším úkolem ověřit pravdivost informace, kterou nám poskytnula Charlotte. A my to taky uděláme."
"Jen prostě nerad vidím, jak se v tomhle případě zneužívají pravomoci Enklávy," řekl Lightwood hedvábným hlasem. Bylo to velmi zvláštní, pomyslela si Tessa, jak spolu tahle skupina jednala. Všechno bylo pronášeno elegantně a všichni si říkali křestními jmény. Ale zdálo se, že je to u Temných lovců normální. "Pokud by tu byl například nějaký upír, který cítí proti hlavě klanu zášť, možná by ho chtěl dostat pryč z jeho postavení a je snad lepší způsob jak to vykonat, než nechat za sebe udělat Enklávu špinavou práci?"
"Sakra," zamumlal Will a vyměnil sis Jemem pohled. "Jak o tomhle ví?"
Jem zavrtěl hlavou, jako kdyby říkal: Mě se neptej.
"O čem ví?" zašeptala Tessa, ale její hlas byl přerušen, když Charlotte a bělovlasá žena začaly mluvit přes sebe.
"Camille by to nikdy neudělala!" protestovala Charlotte. "Není blázen. Ví, jaký trest by jí čekal, kdyby nám lhala!"
"Benedikt má pravdu," řekla starší žena. "Bylo by lepší, kdyby Temní lovci viděli de Quiceyho u porušení zákona-"
"Ale to je smysl celé téhle akce," řekla Charlotte. Tessa slyšela v jejím hlase nádech nervozity. Napjatá touha stát si pevně za svým názorem. Tessa k ní ucítila náhlý záchvěv sympatií. "Chytit de Quinceyho u porušení zákona, teto Callido."
Tessa překvapeně vyjekla.
Jem vzhlédl. "Ano, ona je Charlottina teta," řekl. "Byl to její bratr -Charlottin otec- kdo dal Společenství do chodu. Ráda říká lidem, co mají dělat. I když ona si samozřejmě vždycky dělá, co chce."
"Jo, to dělá," souhlasil Will. "Víš, že mi jednou dávala nemravné návrhy?"
Jem nevypadal, jako by mu uvěřil. "Nedělala."
"Dělala," naléhal Will. "Bylo to skandální. Možná bych přistoupil na její návrhy, kdyby mě tak příšerně neděsila."
Jem jen potřásl hlavou a obrátil svou pozornost zpátky na scénu odehrávající se v knihovně. "Taky je tu ta věc s de Quinceyho iniciály," řekla Charlotte, "které jsme našli uvnitř té mechanické dívky. Je tu prostě příliš mnoho důkazů, které ho s tím vším spojuje. Příliš mnoho důkazů na to, aby se to nevyšetřilo."
"Souhlasím," řekla Lilian. "Jsem velmi znepokojená celou tou záležitostí s mechanickou dívkou. Obyčejná mechanická dívka je jedna věc, ale co když tvoří celou armádu mechanických lidí?"
"To je pouhá spekulace, Lilian," řekl Frederick Ashdown.
Lilian ho odbyla mávnutím ruky. "Automat není ani anděl ani démon. Není to jedno z Božích dětí nebo Dětí ďábla. Byly by na ně vůbec naše zbraně účinné?"
"Myslím, že nám tu přednášíš o problému, který neexistuje," řekl Benedikt Lightwood. "Mechanické věci existují už roky, civily to fascinuje. Nic z toho pro nás nepředstavuje hrozbu."
"Nic z toho ale předtím nebylo ovládáno magií," řekla Charlotte.
"Super že to víš." Lightwood vypadal netrpělivě.
Charlotte se napřímila a jen Tessa a další, kteří se na ní dívali ze shora, mohli vidět, že má ruce sepnuté v klíně. "Vypadá to, Benedikte, že tvoje obavy spočívají v tom, že nespravedlivě potrestáme de Quinceyho za zločin, který nebyl spáchán a tím ohrozíme příměří mezi Dětmi noci a Nephilimi. Mám pravdu?"
Benedikt Lightwood přikývl.
"Ale to je všechno součástí našeho plánu. Budeme pozorovat de Quinceyho. Pokud ho neuvidíme, jak porušuje zákon, nebudeme proti němu podnikat žádné kroky. Naše spojenectví nebude ohroženo. Pokud ho ale uvidíme při porušení zákona, pak naše Dohoda končí. Nemůžeme mu dovolit, aby zneužíval Zákon ... jakkoliv by pro nás mohlo být výhodné ignorovat to."
"Souhlasím s Charlotte," řekl Gabriel Lightwood. Promluvil poprvé v celé diskuzi, čímž Tessu překvapil. "Myslím, že ten plán zní dobře. S vyjímkou jedné části -poslání měničky podob na večírek s Willem Herondalem. Není ani dost starý na to, aby se mohl zúčastnit tohohle setkání. Jak může být dost důvěryhodný v téhle závažné věci?"
Ten malej podlejzavej povýšenec," zavrčel Will a naklonil se ještě víc dopředu, jako kdyby toužil prostrčit ruku magickým oknem a uškrtit Gabriela. "Kdyby se mi dostal do rukou..."
"Měl bych s ní jít místo něj já," pokračoval Gabriel. "Dám na ní lepší pozor. Budu dávat totiž pozor na ní a ne jen na sebe."
"Jde na to celkem dobře," souhlasil Jem, který vypadal, jako kdyby se snažil nesmát.
"Tessa zná Willa," protestovala Charlotte. "Věří mu."
"Nepřeháněla bych to tolik," zamumlala Tessa.
"Kromě toho," řekla Charlotte, "byl to Will, kdo vymyslel tenhle plán a kdo zjistil, že je de Quincey hlavou klubu Pandemonium. A je to taky Will, který ví, co má hledat uvnitř de Quinceyho domu. Něco, co by ho spojilo s mechanickými stroji a s vraždami civilů. Will je vynikající vyšetřovatel, Gabrieli, a dobrý Temný lovec. To mu musíš uznat."
Gabriel se opřel v křesle a zkřížil si ruce na prsou. "Já mu nemusím uznávat nic."
"Takže Will a ta vaše čarodějka vstoupí do domu a vydrží na večírku de Quinceyho, dokud nezpozorují nějaké porušení zákona a pak vyšlou signál pro zbytek z nás - jak?" zeptala se Lilian.
"Díky Henryho vynálezu," řekla Charlotte. Mírně -ale opravdu jen mírně- se jí při tom zatřásl hlas. "Jitřenka. Vyšle extrémně jasné magické světlo a všechna okna v de Quinceyho domě se na chvíli rozsvítí. To bude signál."
"Ach Bože, jen už ne znovu další z Henryho vynálezů," řekl George.
"Nejdřív byly s Jitřenkou nějaké komplikace, ale Henry mi to včera v noci ukázal," protestovala Charlotte. "Funguje to perfektně."
Frederick si odfrkl. "Vzpomínáš si, když nám Henry naposled nabídl k použití jeden z jeho vynálezů? Všichni jsme si čistily naše zařízení naplněné rybími vnitřnostmi ještě několik dní."
"Ale nemělo to být použito v blízkosti vody-" začala Charlotte stále stejně třesoucím se hlasem, ale ostatní už jí začali překřikovat. Vzrušeně drmolili o Henryho nepodařených vynálezech a strašných následcích, zatímco Charlotte byla zticha. Chudák Charlotte, pomyslela si Tessa. Charlotte, jejíž autoritativní postavení pro ní tolik znamenala a tak draze za něj platila.
"Bastardi, takhle jí překřikovat," zamumlal Will. Tessa se na něj užasle podívala. Upřeně zíral na scénu před ním a pěsti měl pevně zavřené a položené po stranách těla. Takže byl zamilovaný do Charlotte, pomyslela si a byla překvapená, jak ráda byla, že jí to konečně došlo. Možná to znamenalo, že skutečně bude mít nějaké pocity. Ne, že by to s ní mělo něco společného ať už by nějaké city měl nebo ne. Spěšně odvrátila pohled od Willa k Jemovi, který měl ve tváři stejný výraz. Kousal se do rtu. "Kde je Henry? Neměl už tam být?"
Jako odpověď na jeho otázku se dveře do skladu prudce otevřely a všichni tři se otočili, aby uviděli Henryho, který stál ve dveřích celý udýchaný a rozcuchaný. Svíral v ruce nějakou měděnou trubku s černým tlačítkem na boku, díky kterému si v jídelně Will málem zlomil ruku.
Will se na něj vyděšeně podíval. "Děj ten prokletý předmět ode mě pryč."
Henry, který měl zpocenou a červenou tvář se na ně všechny s hrůzou podíval. "Sakra," řekl. "Hledal jsem knihovnu. Enkláva-"
"Má setkání," řekl Jem. "Ano, my víme. Je to v patře pod námi, Henry. Třetí dveře napravo. A měl bys jít. Charlotte na tebe čeká."
"Já vím," naříkal Henry. "Ale zdrželo mě pár výbuchů. Jen jsem se snažil, aby Jitřenka opravdu fungovala."
"Henry," řekl Jem, "Charlotte tě potřebuje."
"Jasně." Henry se otočil, jako kdyby chtěl vyklouznout z místnosti, ale pak se otočil a podíval se na ně. Přes jeho obličej přejel zmatený pohled, jako kdyby teprve teď začal zkoumat důvod, proč vlastně Will, Jem a Tessa spolu trčí v nepoužívaném skladišti. "Co tu vlastně vy tři děláte?"
Will naklonil hlavu na stranu a usmál se na Henryho. "Hrajeme šarády," řekl. "Kolektivní hra."
"Ach. Dobrá," řekl Henry a uháněl ven ze dveří. Nechal je za sebou s prásknutím zavřít.
"Šarády," Jem si znechuceně odfrkl a pak se naklonil dopředu. Lokty si opřel o kolena, když uslyšeli hlas Callidy. "Upřímně řečeno, Charlotte," řekla, "kdy konečně přiznáš, že Henry nemá nic společného s provozem tohohle místa a že jsi tu na všechno úplně sama? Možná s malou pomocí od Jamese Carstaira a Willa Herondaila, ale ani jednomu z nich není víc než sedmnáct. Jak užiteční ti mohou být?"
Charlotte nenávistně zasyčela.
"Je toho příliš mnoho na jednu osobu, a to zejména s ohledem na tvůj věk," řekl Benedikt. "Je ti jen dvacet tři. Pokud bys chtěla odstoupit-"
Jen dvacet tři! Tessa byla zaskočená. Myslela si, že je Charlotte mnohem starší. Pravděpodobně proto, že vyzařovala takovou profesionalitu.
"Konzul Wayland dosadil do čela chodu institutu mě a mého manžela před pěti lety," odpověděla Charlotte ostře. Zjevně znovu našla jistotu ve svém hlase. "Pokud máte s jeho volbou nějaký problém, měli byste si to vyřídit s ním. Do té doby budu řídit ústav tak, jak to uznám za vhodné."
"Doufám, že to znamená, že plány jako tyhle se budou stále schvalovat hlasováním," řekl Benedikt Lightwood. "Nebo už to od teď řídíš jen ty?"
"Nebuď směšný, Lightwoode, samozřejmě, že stále záleží na hlasování," řekla naštvaně Lilian, aniž by dala Charlotte šanci odpovědět. "Každý kdo souhlasí s proklepnutím si de Quinceyho, ať řekne ano."
K překvapení Tessy se ozval sbor ANO a ani jedno NE. Diskuze byla natolik sporná, že čekala, že se z toho alespoň jeden z Temných lovců pokusí vycouvat. Jem zachytil její překvapený pohled a usmál se. "Vždycky je to takhle," zamumlal. "Rádi se přetahují o moc, ale žádný by v hlasování jako je tohle neřekl NE. Kdyby to udělal, byl by označen za zbabělce."
"Výborně," řekl Benedikt. "Tak tedy zítra večer. Je každý dostatečně připravený? Existuje-"
Dveře do knihovny se prudce otevřely a Henry vstoupil dovnitř -vypadal, pokud je to možné, ještě víc uříceněji a rozcuchaněji, než dřív. "Jsem tady!" oznámil. "Nejdu moc pozdě?"
Charlotte si rukama zakryla tvář.
"Henry," řekl Benedikt Lightwood suše. "Jak příjemné je tě opět vidět. Tvoje manželka nám právě dávala instruktáž o tvém nejnovějším vynálezu. Jitřenka, že?"
"Ano!" Henry držel hrdě Jitřenku v ruce. "Tohle je ona. A můžu vám slíbit, že funguje přesně tak, jak jsem sliboval. Vidíte?"
"Teď není vhodná doba pro demonstraci," začal rychle Benedikt, ale už bylo pozdě. Henry stisknul tlačítko. Ukázal se jasný záblesk a světla v knihovně náhle zhasla, takže Tessa teď zírala na černý čtverec v podlaze. Zezdola se ozvaly vzdechy. Potom výkřik a utlumený zvuk, když něco spadlo na zem a následně se rozbilo. Nad tím vším se vznášel hlas Benedikta Lightwooda, který plynule klel.
Will vzhlédl a usmál se. "Pro Henryho trochu trapas," poznamenal vesele, "a přesto to tak nějak přišlo vhod, nemyslíte?"
Tessa si nemohla pomoct, ale s obojím souhlasila.­
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jaké se vám líbí knihy?

Fantasy 65.6% (59)
Sci-fy 5.6% (5)
Realistické 6.7% (6)
Romantické 10% (9)
Jiné (do komentářů) 12.2% (11)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama