6. Kapitola - Uzavřen v tichu 2/2

6. července 2013 v 23:33 | Cassandra Clare |  Clockwork Prince (Infernal Devices 2)
Nakonec schovali zbytky zničeného automatu tak rychle, jak jenom mohli. Pohřbili je do měkké země pod hnijící kládu. Tessa pomáhala, jak mohla. Překážela jí ale sukně. Když skončili, byla stejně zašpiněná blátem jako Will a Jem.
Žádný z nich nemluvil. Mezi nimi panovalo děsivé ticho. Potom, co zahrabaly kusy kovu, Will je vedl cestou ven z lesa. Jem měl před sebou pořád nataženou ruku z čarodějným světlem. Vyšli z lesa a skoro hned se napojili na cestu, kde už na ně čekal Starkweatherův kočár. Gottshall podřimoval v sedadle řidiče, jako kdyby uplynula jenom chvíle od té doby, co dorazili.
Jestli to, jak vypadali - špinaví, celí od bláta s listím zamotaným ve vlasech - starého muže nějak překvapilo, nedal to na sobě znát. Ani se jich nezeptal, jestli našli to, co sem přišli hledat. Jenom zavrčel na pozdrav a čekal, až se vyšplhají do kočáru před tím, než dal signál koním mlasknutím a oni se vydali na dlouhou zpáteční cestu zpátky do Yorku.
Záclony uvnitř kočáru byly zatažené. Na nebi byly černé mraky a zakrývaly obzor. "Bude pršet," řekl Jem a odhrnul si vlhké stříbrné vlasy z očí.
Will nic neřekl. Zíral z okna. Jeho oči měly barvu nočního arktického moře.
"Cecily," řekla Tessa mnohem mírnějším hlasem, než byla zvyklá na Willa v posledních pár dnech používat. Vypadal vážně zle. Jako pusté a drsné bažiny, kterými projížděli. "Tvoje sestra je ti podobná."
Will mlčel. Tessa, která seděla vedle Jema na tvrdém sedadle, se trochu zachvěla. Šaty měla vlhké od mokré země a uvnitř kočáru byla zima. Jem se sehnul a našel trochu roztrhaný koberec, do kterého je oba zabalil. Cítila teplo, které sálalo z jeho těla, jako kdyby měl horečku. Bojovala s nutkáním se k němu přitisknout, aby se ohřála.
"Je ti zima, Wille?" zeptala se, ale jenom zavrtěl hlavou. Pohled pořád upíral někam do krajiny.
Zoufale se podívala na Jema.
Když Jem promluvil, byl jeho hlas jistý. "Wille," řekl. "Myslel jsem si ... myslel jsem, že je tvoje sestra mrtvá."
Will odvrátil pohled od okna a podíval se na Jema a Tessu. Usmál se, ale jeho úsměv byl strašidelný. "Moje sestra je mrtvá," řekl. A to bylo všechno. Zbytek cesty do Yorku už jeli v tichosti.
Protože v noci sotva spala, Tessa v kočáře usnula. Probudila se teprve, když se dostali na Yorskou vlakovou stanici. V mlze vystoupili z kočáru a vmísili se do davu směřujícím k nástupišti do vlaku do Londýna. Měli zpoždění a skoro jim to ujelo. Jem otevřel dveře a nechal jí a Willa nastoupit jako první. Pak vylezl do vlaku i on a zavřel za sebou dveře.
Tessa si později pamatovala jen to, jak Jem vypadal, jak jim držel otevřené dveře, že najednou neměl klobouk, jak pak na ně volal a nakonec se díval z okýnka vlaku, když se rozjížděl, na Gottshalla, který stál na nástupišti a díval se na ně zpod svého nízko staženého klobouku. Všechno ostatní měla rozmazané.
Tentokrát už ve vlaku nemluvili. Mlčeli. Tessa si položila bradu na dlaň a opřela si hlavu o tvrdé okýnko. Zelené kopce venku ubíhaly. Míjeli malá města a vesnice. Každé mělo svojí malou elegantní vlakovou stanici s jejich jménem napsaným zlatě na červené ceduli. V dálce byly vidět věže kostelů. Města se postupně zvětšovala a pak zase mizela. Tessa si všimla, že Jem něco šeptal latinsky Willovi. "Me specta, me specta." Will mu ale neodpověděl. Později si uvědomila, že Jem opustil jejich kupé. Podívala se na Willa přes malý prostor mezi nimi.
Slunce začalo zapadat. Willovi světlo na tváři vytvořilo lehký růžový odstín. Trošku tak zastínil Willův prázdný pohled.
"Wille," zašeptala ospale. "Včera v noci-" Jsi byl ke mně hodný, chtěla mu říct. Děkuju.
Probodl jí svým modrým pohledem. "Nebyla žádná minulá noc," řekl se zaťatými zuby.
To jí donutilo sednout si vzpřímeně a probudit se. "Ach, vážně? Takže my jsme přeskočili z poledne přímo do dnešního rána? Hm, zvláštní. A že to nikoho jiného kromě tebe nepoznamenalo. To je nějaký zázrak, ne? Den bez noci-"
"Nepokoušej mě, Tesso." Will měl zaťaté ruce na kolenou. Obrysy špinavých nehtů se mu obtiskly do kalhot.
"Tvoje sestra žije," řekla a moc dobře věděla, že ho tímhle provokuje. "Neměl bys být rád?"
Zbledl. "Tesso-" začal a naklonil se dopředu a ona neměla ani nejmenší tušení, co chce udělat - praštit do okna a rozbít ho, vzít jí za ramena a zatřást s ní nebo jí držet tak, jako kdyby jí už nikdy nechtěl nechat jít. S ním bylo všechno jeden velký zmatek. Pak se dveře otevřely a vešel Jem, který měl v ruce mokrý hadr.
Podíval se z Willa na Tessu a zvedl své stříbřité obočí. "Zázrak," řekl. "Donutilas ho mluvit."
"Vlastně na mě spíš křičel," řekla Tessa. "Žádný velký rozhovor se nekonal."
Will se vrátil k zírání z okna. Už se na žádného z nich nepodíval, zatímco spolu mluvili.
"To je začátek," řekl Jem a sedl si vedle ní. "Tady. Dej mi ruce."
Tessa k němu překvapeně natáhla ruce. A byla šokovaná. Byly špinavé, nehty polámané a popraskané a za nimi měla zbytky hlíny, když se drápala v zemi. Na kloubech měla dokonce krvavý škrábanec, ačkoliv se jí nevybavovalo, jak k němu přišla.
To nebyly ruce dámy. Vzpomněla si na Jessamininu perfektní růžovou manikúru. "Jessie by byla šokovaná," řekla smutně. "Tohle jsou spíš ruce uklízečky."
"A co je na tom zlého?" zeptal se Jem, když jí čistil špínu z jejích škrábanců. "Viděl jsem tě utíkat za námi spolu s tím automatem. Jestli Jessamine neví teď, že za čest se platí krví a špínou, pak už to nebude vědět nikdy."
Chladná látka na jejích prstech byla příjemná. Podívala se na Jema, který se soustředil na svůj úkol. Řasy měl skloněné. "Děkuju," řekla mu. "Pochybuju, že jsem byla nějak nápomocná a spíš jsem byla jenom na obtíž, ale i tak ti děkuju."
Usmál se na ní. Bylo to, jako kdyby slunce vyšlo zpod mraků. "Na to tě teď trénují, ne?"
Ztišila hlas. "Máš nějakou představu, co se mohlo stát? Proč Willova rodina žije v domě, který dřív patřil Mortmainovi?"
Jem přejel pohledem po Willovi, který se pořád díval hořce z okna.
Když vjeli do Londýna, po obou stranách kolem nich začaly vyrůstat šedé budovy. Pohled, který Jem věnoval Willovi, byl unavený a trošku milující. Takhle se na sebe dívá rodina, uvědomila si Tessa. Když si je ale představila jako bratry, Will byl vždycky ten starší a ochranářský a Jem byl zase ten mladší. Realita ale byla složitější. "Nevím," řekl, "ale myslím, že je to jenom Mortmainova hra. Nějak věděl, že nás naše vyšetřování přivede přímo tam a zařídil to tak, abychom byli co nejvíc šokovaní. Chtěl nám připomenout, kdo je a jakou má moc."
Tessa se zachvěla. "Já nevím, co ode mě chce, Jeme," řekla tiše. "Když mi řekl, že mě stvořil, bylo to, jako kdyby mi tím i říkal, že se mě může stejně lehce zbavit."
Jemova teplá ruka se dotkla té její. "Nikdo se tě nemůže jen tak zbavit," řekl stejně tichým hlasem. "A Mortmain tě podceňuje. Viděl jsem, jak jsi použila tu větev proti automatu-"
"Ale nestačilo to. Kdyby nebylo mého anděla-" Tessa se dotknula přívěsku na krku. "Automat se ho dotkl a stáhl se. Další záhada, které nerozumím. Zachránil mě předtím a teď znovu. Ale v normálních situacích jen tak visí na řetízku. Je to stejná záhada jako můj talent."
"Naštěstí se nemusíš měnit na Starkweathera. Bylo celkem štěstí, že nám jen tak dal soubory o Shadech."
"Díky Bohu," řekla Tessa. "Moc se mi do toho nechtělo. Vypadá jako nepříjemný muž plný hořkosti. Ale jestli to bude někdy nutné ..." Vzala něco z kapsy a natáhla to k němu. Předmět v její dlani ozářilo tlumené světlo. "Knoflík," řekla spokojeně. "Spadl mu ze saka dneska ráno a já ho zvedla."
Jem se usmál. "Velmi chytré, Tesso. Věděl jsem, že bude dobře, když tě vezmeme sebou-"
Umlčel ho kašel. Tessa se na něj vyděšeně podívala. Dokonce i Willa to probudilo z tichého zoufalství a obrátil se na Jema s přimhouřenýma očima. Jem se znovu rozkašlal. Přitiskl si ruku k ústům. Když jí dal pryč, nebyla na ní žádná krev. Tessa trošku uvolnila ztuhlá ramena.
"Jenom jsem vdechnul nějaký prach," ubezpečil je Jem. Nevypadal moc nemocně. Spíš vyčerpaně, což se odráželo v rysech v jeho tváři. Jeho krása nebyla spalující jako ta Willova s divokými barvami a potlačovaným ohněm. Jeho byla tlumená a dokonalá. Měla v sobě krásu sněhu v kontrastu proti stříbřitě šedé obloze.
"Tvůj prsten!" Najednou si vzpomněla, že ho má pořád na prstu. Dala si knoflík zpátky do kapsy a pak si začala stahovat prsten rodiny Carstairsů z ruky. "Chtěla jsem ti ho vrátit už dřív," řekla a vložila mu prstýnek do dlaně. "Zapomněla jsem ..."
Ovinul prsty kolem její dlaně. Přes její myšlenky na sníh a šedou oblohu byla jeho ruka překvapivě teplá. "To je v pořádku," zašeptal. "Líbí se mi, jak vypadá tvojí ruce."
Cítila, jak jí hoří tváře. Než mu na to stačila něco říct, ozvala se píšťalka vlaku. Křičící hlasy oznamovaly, že jsou v Londýně na nádraží Kings Cross. Vlak začal zpomalovat a oni už měli na dohled nástupiště. Hlasy ze stanice se Tesse mísily v uších spolu se zvukem vlakových brzd.
Jem něco říkal, ale jeho slova se ztratila v hluku. Znělo to jako varování. To už byla ale Will na nohách a sahal rukou po klice dveří. Otevřel je, vyběhl ven a pak vyskočil z vlaku. Kdyby nebyl Lovec stínů, napadlo Tessu, ošklivě by spadnul. Takhle ale přistál lehce na nohách a začal si klestit cestu mezi portýry a cestujícími, kteří mířili na víkend na sever s mohutnými kufry a s loveckými psy na vodítcích, kluky prodávající noviny, kapsáři a dalšími lidmi pobíhajícími po nádraží.
Jem už byl na nohou. Sáhl rukou po dveřích, ale ještě předtím se otočil a podíval se na Tessu. Uviděla výraz na jeho tváři. Výraz, který jí říkal, že si uvědomuje, že když bude utíkat za Willem, ona je nebude moct následovat. S dalším dlouhým pohledem na ní zase dveře zavřel a klesl na sedadlo naproti ní, zatímco vlak zastavoval.
"Ale Will-" začala
"Bude v pořádku," řekl Jem přesvědčivě. "Znáš ho. Někdy prostě potřebuje být sám. A já pochybuju, že by chtěl být u líčení dnešních událostí Charlotte a dalším lidem v Institutu." Když neuhnula pohledem, jemně dodal: "Will se o sebe umí postarat, Tesso."
Vzpomněla si na Willovi bezútěšné oči, když s ní mluvil. Byly ještě chladnější, než když jeli do Yorkshiru. Doufala, že měl Jem pravdu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama